Nýrov památkami příliš neoplývá. O to zajímavější je okolí. Velké plochy lesů a členitější terén umožnily zachovat typickou krajinu podhůří Vysočiny.
    Katastrem obce prochází několik turistických a cykloturistických stezek, které mají počátek většinou na železniční zastávce nebo nádraží v Letovicích, případně v Kunštátě, kam se lze dopravit velice dobře i ve volných dnech autobusem z Brna.

    Vysočinský charakter má vůbec celé území Přírodního parku Halasovo Kunštátsko do kterého Nýrov náleží. Krajina, která zaujala básníky, malíře i fotografy, se dá velmi dobře poznávat pěšky nebo na kole, v zimě i na lyžích. I těm, co tu žijí, přináší stále mnohá překvapení.
 

Co tedy lze vidět zajímavého ?

v obci a bližším okolí - ve vzdálenějším okolí
 

    Hradisko je ostrožna nad údolím Nýrovského potoka asi 1,5 km jihovýchodně od obce. Na ní jsou zachovány zbytky valů, podle některých odborníků pravěkého původu, pravděpodobnější je však verze, že to jsou základy nedostavěného hrádku z 13. století. Přesto ani uplynulá staletí nedokázala zahladit mohutné příkopy. V současnosti je kopec částečně odlesněn, takže je z něj pěkný výhled na Sebranice a údolí řeky Svitavy. Na Hradisko vede od autobusové zastávky v Nýrově zelená turistická značka ( cíl se skrývá pod šifrou Strážný ).

    Partyzánská zemljanka se nachází v lese pod hradištěm. Vede k ní odbočka z uvedené turistické značky. Na místě původního úkrytu části partyzánské skupiny Jermak, která byla v lednu roku 1945 zlikvidována gestapem, byl v 70. letech vybudován, a roce 2001 opraven, památníček odboje. V souvislosti s odbojem byli zatčeni a popraveni také dva nýrovští občané, jimž je věnována pamětní deska na místní škole.

    Skřib nebo také Křib, je kopec cca 1,5 km severozápadně od obce. jehož východní úbočí zabírá rozsáhlý pískovcový lom, nyní již částečně rekultivovaný. Pod vrcholkem kopce se také nachází starý lom na opuku, ve které se dosti často vyskytují zkamenělé otisky živočichů prahorního oceánu.

    Kunštát je sídlo založené ve 13. století pány z Obřan, později z Kunštátu. Z tohoto rodu pochází český král Jiří z Kunštátu a Poděbrad, který má na kunštátském náměstí sochu. Původní hrad nad městem byl přestavěn na renesanční zámek a upravován i později, nyní je tu sídlo státního archivu. Cennou přírodní památkou je zámecký park, který skrývá ojedinělý psí hřbitov. Mnoha přestavbami prošel i původně gotický kostel sv. Stanislava na náměstí, nedaleká fara je ale klasickou ukázkou barokní architektury.

    Rudecké pískovcové jeskyně s postavami Blanických rytířů vytesal ve 30. letech minulého století samouk Stanislav Rolínek na popud kunštátského podnikatele Buriana, který v areálu pod kopcem (to není překlep) Milenka nechal ještě postavit rozhlednu. Původně tu stála i socha prezidenta Masaryka, ze které ovšem po německé okupaci zbyly jen veliké boty. Areál je přístupný veřejnosti a je oblíbeným cílem i proto, že vedle se může znavený turista hned dvakrát občerstvit.

    Letovice - město vzniklé v strategické poloze na řece Svitavě při Trstenické stezce z Moravy do Čech, později průmyslové a dopravní centrum regionu. Dominantou města je rozpadající se novobarokní zámek, nyní vrácen v restuituci. Původně gotický kostel sv. Prokopa a klášter Milosrdných bratří doplňují nejvýznamnější památky. Největším lákadlem pro turisty je místní přehradní nádrž na říčce Křetínce, výborné místo na koupání a rybaření.

    Boskovice vyrostly na úpatí Drahanské vrchoviny pod hradem významného moravského rodu Boskoviců počátkem 13. století. Zatímco hrad se proměnil v ruinu (nyní celkem udržovanou) a majitelé panství si postavili empirový zamek (nyní jim vrácený, ale přístupný) z podhradního městečka se stává město, od poloviny 19.století město okresní a průmyslové. Sice se mu vyhnula první železniční trať a s ní velký průmysl, to mu však zachovalo poklidnou atmosféru. Svůj podíl na rozvoji i tváři města měli již od 14. století jeho židovští obyvatelé. Dnes po nich ovšem zůstaly jen, v poslední chvíli zachráněné, zbytky ghetta s čerstvě restaurovanou synagogou a hřbitov. Z dalších památek je možno vidět na náměstí kostel sv. Jakuba, radnici s neobvyklou věží nebo původní rezidenci Dietrichštejnů, nyní sídlo místního muzea. Turisty přitahuje také westernové městečko se svými akcemi v bývalé pískovně, své návštěvníky mají i různé kulturní festivaly nadreginálního významu.
 

A dále . . . .


by měly být zajímavosti v ještě vzdálenějším okolí, ale zatím se nedaří sestavit vlastní žebříček. Lze se ale alespoň podívat na nějaké fotografie z výletů.

Nahlédnout se ovšem dá jinam, například:
    Téměř vše o Vysočině prozradí rozsáhlý internetovský zpravodaj e-vysočina, mimo jiné o přilehlém regionu, tzv. Křetínsko - Svrateckém trojúhelníku. Doplněno stručnou charakteristikou jednotlivých obcí a mapami.
 

Pro rychlou orientaci stačí:
    Stručný přehled zajímavostí v okresu Blansko, jak jej sestavili v Žernovníku, nejmenší obci okresu Blansko (co do výměry katastru) i na webu. Chybí zde sice Moravský kras, jinak jsou tu zajímavé odkazy na hrady, zámky, galerie a muzea.

 

Kam na kole ?


    Cykloturistika je poslední období velmi módní záležitostí, cyklostezky se geometrickou řadou množí ve všech koutech českých zemí, tedy i v našich krajích. Od jistého množství však různá značení mají spíše charakter dezinformační, lépe je se spolehnout na mapu.
    Náhodný cykloturista zvolí jako začátek cesty například náměstí v Letovicích, ze kterého se vydá údolím proti proudu říčky Křetínky s přehradou (zde se dá slušně koupat) a mnoha hospodami například do Svojanova (17 km), kde může navštívit známý hrad. (Pozor, stojí na kopci!) A pak se buď vrátí stejnou trasou zpět, nebo pokračuje do Hamrů, kde je velmi oblíbená zastávka, dále na křižovatce odbočí na Hartmanice (nad vesnicí krásný barokní kostelík a výhled na Bystré ) a vystoupá do Trpína, odtud náhorní rovinou přes Kněževes do
Sulíkova, a pak jen s kopce do Rudky, kde navštíví jeskyně nebo se jen posilní, a přes Nýrov zpět do Letovic.

A cykloturista pravidelný ?
Ten se může podívat třeba na regionální cyklotrasy, či zjistit, kam cestují místní