( Lehce upravené elektronické vydání zprávy o histori nýrovského hasičstva přednesené u příležitosti 75. výročí trvání sboru v roce 2001. Odkazy v textu vedou většinou k fotografiím. )

NÝROV
1926 - 2001
75 let
hasičského sboru.

 

 

Vážení hasiči, vážení hosté!

 Vítejte v Nýrově, obci ležící v severozápadní části okresu Blansko mezi městy Letovice a Kunštát. V obci, o které jsou historické zmínky již od druhé poloviny 14. století, žije v současnosti 215 obyvatel. Sbor dobrovolných hasičů této malé obce si letos připomíná 75 let svého trvání. Projděme si tedy společně historii tohoto sboru a udělejme si obraz o organizaci, která má své stálé místo v naší společnosti.

Oheň měl v celém průběhu dějin pro člověka a jeho hospodářství i společenský život nesmírný význam. Poskytoval mu teplo, dal mu možnost připravovat si potravu, pomáhal při výrobě potřebných nástrojů. Nebezpečí ohně se projevilo v tom okamžiku, kdy nad ním člověk ztratil vládu, kdy se změnil v požár ničící výsledky lidské práce. V době, kdy byly na vesnicích, ale mnohdy i ve městech domy dřevěné kryté doškem nebo šindelem, bylo přirozené, že rozsah požárů měl někdy až katastrofální charakter. Bylo tedy zcela přirozené, že se obyvatelé měst a obcí snažili alespoň částečně proti zhoubným požárům a přírodním katastrofám bránit. Pro organizaci tehdejší protipožární ochrany bylo důležité zavedení různých požárových řádů a hasebních pořádků. Tyto řády a pořádky, z počátku velmi nedokonalé, nařizovaly povinnosti poddaných, obecných představených i vrchnosti. Postupem času se však tyto řády zdokonalovaly a začaly mít charakter všeobecných platností. Také rozvojem techniky dochází v boji s ohněm ke stálému zdokonalování. Z počátku nebyli lidé, kteří se podíleli na tomto boji, nikterak organizováni. Teprve ve 2. polovině 19. století dochází k zakládání hasičských sborů. První takovýto sbor v Čechách vznikl v roce 1864 ve Velvarech. V našem blízkém okolí patří k nejstarším sborům Letovice - 1870, Kunštát - 1875, Sebranice - 1886.

V naší obci do založení sboru zajišťovali případné hašení požárů místní občané. Jejich hasební prostředky se skládaly ze skladiště, které bylo vystavěno na náklad obce, ( bohužel se nepodařilo zjistit v kterém to bylo roce ) jedné dvoukolové ruční stříkačky, podle dnes již nežijících pamětníků pořízené v roce 1906, žebřů a háků. Podle dostupného výpisu z obecní kroniky bylo této stříkačky použito pouze jedenkrát při požáru v Dolním Poříčí, kam dojela naložena na voze s koňským potahem v době, kdy již požár skomíral v roce 1911.
K vlastnímu založení Sboru dobrovolných hasičů v Nýrově dochází 10. Iedna 1926. Z popudu tehdejšího starosty obce pana Dvořáčka Františka č.1 schází se ustavující valná hromada Sboru dobrovolných hasičů v Nýrově. Na této valné hromadě jsou přečteny stanovy sboru, které přítomní svým hlasem podpořili a tímto hlasováním prakticky započala historie našeho sboru. Zakládající členové sboru byli : Barták Antonín, Čech Josef č:15, Čech Josef č. 33; Dvořáček František č.1, Dvořáček Josef č. 12, Dvořáček Jan, Gracias Karel, Gracias Jaroslav, Holý Bohumil, Horák Adolf, Konopáč Josef, Konopáč Karel, Křivinka Filip, Lepka Karel, Lepka Ladislav č.14, Lepka Ladislav č.25, Matějů Josef, Mazourek Ludvík, Randula Josef, Skála Josef č.3, Skála Emilián, Peška Ladislav, Peška Jan, Peška Josef, Prudil Leopold, Toman Petr, Válek Karel, Votřel Jan, Slezák Josef. Současně bylo ustanoveno představenstvo sboru.

Starostou byl zvolen Dvořáček František č.1, náčelníkem Skála Josef č.3, prvním náměstkem Mazourek Ludvík, zbrojířem Válek Karel a jednatelem řídící učitel Holý Bohumil. Sbor čítal 28 činných členů a přesně nezjištěný počet přispívajících. Ještě v roce 1926 byl sbor vybaven z obecních prostředků veškerou výstrojí a výzbrojí potřebnou pro činnost sboru. Zakoupena byla čtyřkolová ruční stříkačka od firmy SMÉKAL. Veškeré finanční prostředky pak sbor obci splácel v následujících létech. Prostory pro uskladnění materiálu našel sbor v bývalém obecním skladišti, které si pak postupně opravil až do téměř dnešní podoby. U prvního požáru zasahoval sbor v Zábludově, kdy na Nový rok 1927 hořela stodola u Dřevů. Tentýž rok zasahovali sbor opět v Zábludově při požáru hostince u Havránků. V naší obci zasahoval sbor poprvé v roce 1931 při požáru stodoly p. Dvořáčka č.12.

Prakticky od prvního dne svého založení stává se sbor velmi činnou složkou kulturního a veřejného života v obci. Mimo svoji stavovskou povinnost - pomoc spoluobčanům při požárech a pohromách, to bylo pořádání různých plesů, divadelních představení, zájezdů a později pomoc při výstavbě občanské vybavenosti v obci.

Jednou z prvních nejdůležitějších akcí sboru bylo zajištění dostatečného množství vody pro případné hašení požárů. Za tímto účelem ještě v roce svého založení členové sboru vyčistili a upravili rybníček na Nýrovcích zvaný “VEJCOCH" a v roce 1934 vystavěli dnes již neexistující rybníček v “Dědině" v Podevsí. Jak vyplývá z usnesení valné hromady z roku 1932, bylo usneseno vystavěti boudu na výletišti "Na Parkaně", které v té době bylo v majetku místního odboru “Národní jednoty".V roce 1937 bylo uloženo představenstvu sboru,aby jednali s touto Národní jednotou o koupi výletiště.Toto jednání bylo úspěšně završeno o rok později a pozemek byl koupen za částku 600 KČ.

Také po odborné stránce se členové sboru ihned po jeho založení snažili, aby byli co nejlépe připraveni. O jejich dobré přípravě svědčí i následující zápisy : "Dne 29. května 1927 byl sbor pozván na okrskové cvičení v Rudce, kdež u požárního cvičení pracovalo pět stříkaček Rudecká, Petrovská, Újezdská a Nejrovská tyto všechny ruční a Kunštátská kombinovaná, kdež Nejrovský sbor měl první vodu při nejtěžším postavení, totiž kde byl nucen dáti 2 savice a 46 metrů.hadic dosáhl vodu po příjezdu za jednu minutu." Nebo: "Poplachové cvičení dne 3.5. 9936 za přítomnosti okrskového náčelníka bratra Volšana z Letovic. Cvičení zúčastnilo se 15 bratří činných z celkového stavu 99. Voda byla docílena od prvního zatroubení u hospody na Nejrovcích za 5 minut. Voda byla čerpána ze Skálové studny v dědině a stříkáno bylo na stavení pana Josefa Skály č.3. Za dobrou pohotovost dostalo se sboru od bratra okrskového náčelníka pochvalného uznání."

I přes dobrou odbornou přípravu začali si členové sboru uvědomovat, že ruční stříkačka již nesplňuje potřebnou akceschopnost. Proto byl na valné hromadě v lednu 1940 zmocněn tehdejší náčelník bratr Slezák Josef mladší, aby učinil předběžné kroky a vyžádal si nabídky jednotlivých firem zabývajících se výrobou motorových stříkaček. Po zhodnocení nabídek pak výbor rozhodl o zakoupení motorové stříkačky SIGMUND LMV 82 od firmy SIGMUND PUMPY - bratři Sigmundové z Olomouce - Lutína v pořizovací hodnotě 29 911,20 KČ. Část této sumy zaplatil sbor hotově a zbytek splácel ve splátkách. Za tento zbytek se museli někteří členové sboru zaručit svým majetkem. V té době však již byla činnost sboru se známých příčin prakticky utlumena. Sbor se mohl orientovat pouze na odbornou činnost a nařízenou stálou pohotovost. Po osvobození se činnost sboru rozjela opět plným tempem. Jsou pořádány plesy, dožínky, hasičské výlety. Členové se zúčastňují cvičení a hasičských výletů v okolních vesnicích. V té době byl přednesen návrh na zakoupení dopravního automobilu, který se pořídil opět z vlastních zdrojů v roce 1948. Tímto automobilem byl vůz značky HORCH pořízený jako vyřazený vojenský vůz německé armády za částku 9 850 Kč který byl následně uveden do provozního stavu firmou pana Chábka z Letovic. Tento vůz se stává pro sbor velmi dobrým pomocníkem. Za zmínku stojí jistě jízda na krajský sjezd do Vsetína v roce 1949 za účasti 19 členů. Později v roce 1958 byl tento vůz dodatečně vybaven výkonným čerpadlem HRČEK - NEUGEBAUER a plechovou nástavbou kabiny pro mužstvo. Tyto všechny úpravy stály sbor rovněž nemalé částky.

Změnou společenských poměrů po roce 1948 se mění postavení i práce hasičských sborů. Technické vybavení začíná financovat stát prostřednictvím národních výborů, na které přechází i odpovědnost za požární bezpečnost v obci. Z hasičů se stávají požárníci. Mimo své vlastní akce jako jsou nácviky soutěže a podobně, zapojují se členové sboru do brigádnických pomocí v zemědělství, při budování občanské vybavenosti v obci. Trvalý nedostatek vody pro požární účely nutí tehdejší národní výbor vybudovat v roce 1965 požární nádrž ve “Žlíbku". Na této akci se členové významně podílejí: Současně s touto akcí probíhá i generální oprava výletiště "Parkan". Je postaven taneční parket z teraso, který nahradil dřívější dřevěný, nové osvětlení, vysazují se mladé stromky. Slavnostní otevření je pak v roce 1966.

V roce 1969 je národnímu výboru přidělena prostřednictvím tehdejší Okresní inspekce požární ochrany nová motorová stříkačka PS 12 a následně pak vozidlo TATRA 805. Výše zmíněná technika slouží sboru doposud.

Z rozšířením početního stavu technických prostředků vyvstal problém s jejím uskladněním. Hasičská zbrojnice v Dědině již nevyhovovala. Proto se národní výbor rozhodl vybudovat novou zbrojnici ze stodoly na Nýrovcích. Veškeré práce na této výstavbě zabezpečovali převážně členové sboru. Práce byly zahájeny v roce 1970 a slavnostní otevření proběhlo 1.7. 1973. Činnost sboru se již prakticky nemění. Členové se zúčastňují soutěží, nácviků, pomáhají obci,v zemědělství, pořádají plesy, výlety. V 80. létech začíná ve sboru družstvo mladých požárníků, které se svou činností zaměřuje na celostátní hru "PLAMEN". V tomto období se také začíná sbor orientovat na soutěže v požárním sportu, kde se v rámci okrsku pravidelně umísťuje na čelních místech.

Po roce 1990, kdy v obci byla opět obnovena samospráva, je nutné nejen zajistit správný chod obce, ale i v přiměřené míře schopnost sboru zasáhnout u případného požáru. Za tímto účelem jsou každý rok vyčleňovány z rozpočtu obce finanční prostředky na zabezpečení protipožární činnosti. Výstroj i výzbroj se však opotřebovává a stává se zastaralou. Je tedy nutné pořizovat nové vybavení. Postupně se tedy pořizují nové hadice a pracovní stejnokroje.

Koncem 90. let nastal problém jak řešit dopravu sboru. Automobil TATRA 805, vyrobený v roce 1953 již nesplňoval technické podmínky pro provoz na komunikacích. Obecní úřad ve spolupráci se sborem dobrovolných hasičů tuto situaci řešil nákupem dopravního automobilu NISSAN z autobazaru ve Švýcarsku. Vzhledem k tomu, že plné financování bylo i nad rámec rozpočtu obce, uspořádal sbor veřejnou sbírku mezi občany vydáním tzv. “Hasičských listů”. Sbírka se setkala s poměrně velkým zájmem občanů a bylo při ní vybráno 45.000 Kč. V červenci 1999 byl automobil při hasičském cvičení předveden veřejnosti.

Vážení hasiči, vážení hosté,

tolik ve stručnosti k historii našeho sboru. Ve dnech, kdy si připomínáme kolik obětavosti a práce, ale i šťastných okamžiků se za 75-ti léty trvání našeho sboru skrývá, musíme obdivovat ušlechtilou snahu, houževnatost a vytrvalost našich zakladatelů, kteří přes mnohé překážky ve své práci vytrvali. Nikdy v celém 75-ti letém vývoji našeho sboru se nenajde období, ve kterém by sbor neprocházel bez nesnází. Vždy nás provázely určité vlny nepřízně a nepochopení. Jen nesmírná obětavost členů dokázala překonat všechny překážky a získávat příznivce i pochopení.