Musím na sebe prozradit, že jsem velmi oblíbeným členem rodiny, navíc značně vylepšuji (spolu s kocourem Eliášem) průměr IQ v čp. 9. Moje práce je ležet na hromadě písku nebo v průjezdu, případně u sklepa (to ve velkých vedrech) a sledovat pohyb na dvoře. Když někdo vejde za bránu, tak se na něj vrhnu a už mu nedovolím odejít. Prý to dělám tak, tvrdí někteří, že si prostě lehnu do cesty, ale já také umím pěkně vycenit chrup. Další mojí oblíbenou činností je
spánek, dolování, štěkání na kolo a překážení při práci. Zato mi nic neříká lov ani boj. Ze sportů ráda provozuji plavání (no spíše jen cachtání ve vodě) a běh, ten nejraději u kola někoho z mé rodiny (na samonavíjecím vodítku).
V zimě je pak tahám na lyžích. Naštěstí prý vážím i měřím méně, než je obvyklé, takže si tolik nenamáhám klouby. Ale stejně, zkuste běhat i v zimě v tak hustém kožichu ! Zapomněla jsem ještě na jednu skvělou zábavu - dráždění koníka Daníka.
Se zbytkem rodiny a jiné zvířeny se snáším celkem dobře, dokonce i s rezavým Eliášem, jak je vidět na některých fotkách, jen nemám ráda, když se mi slepice snaží ukrást oběd.
[ Údaje převzaty, mimo jiné, z knihy Moniky Raitzové Novofundlandský pes a landser ART AREA, Bratislava 1997), a časopisu Svět psů č.3/98 ]